Proběhl již 13tý ročník mezinárodního calibra srazu na legendárním okruhu Nϋrburgring v Německu

Tak ICT je úspěšně za námi a tak je čas abych Vám nastínil, jak vše proběhlo a taky dopadlo.

Já jsem vyrazil po půlnoci směrem na Prahu. Po dvou hodinách jsem dorazil na Zličín k Tescu, kde na mě už čekala dvojice Macros a Pepo. Proběhlo přivítání a domluva kdo pojede první. Samozřejmě že jsem musel já, protože Pepova elektrárna už nepobrala dobíjení navigace a Macrosovy světla (angel eyes) svítily asi 3m před auto.

Když jsme dorazili na poslední čerpací stanici v ČR před Rozvadovem tak jsme dotankovali a pak se šli najíst do Mekáče, byly 4h ráno a přede mnou a Pepou slečna měnila menu, Macros vyběhl z toalety, že chce 6 hamburgerů a dostal odpověď, “jen snídaně“, takto dopadl i nějaký němec (only breakfast).

Po překročení „čáry“ začlo pravé peklo na zemi, tachometr atakoval hranici 200km/h a cesta rychle ubývala, nee kecám, místama jsme se plazili i pod 110km/h a nad ránem převzal štafetu Macros, že se to už nedalo, tak vystřídal Pepa, který jel první od Rozvadova, protože já jsem neměl aktuální mapy po Německu a zbytečně bychom si zajížděli km. Cesta probíhala tak nějak normálně, každou cca hoďku jsme stavěli na protažení, občerstvení a poklábosení komu jaká svítí kontrolka a v kolika se komu klepe volant, taková ta klasika. Při posledním sjezdu z dálnice na krásnou okresku nám zbývalo přes 20km do cíle, zanedlouho jsme viděli první zatáčky Nordschleife a úplně na nás dýchla ta závodnická atmosféra, protože se po ní už proháněly „vopravdický závoďáci“, v ten víkend se konaly závody old timerů.

Zastavili jsme na parkovišti vedle cílové rovinky nedaleko vjezdu na okruh a tam domluvili co dál, nejdřív jsme se zajeli ubytovat do kempu, kde nás přivítal „bludný holanďan“ který tam už byl od čtvrtka, vyprávěl nám, že jeho první calibra byl 16V z roku 91 a rozprodal ji na díly, když z něj vypadlo slovo „rust“ tak jsme se jen pousmáli a hned nám bylo jasné, že mu zrezla na sra*ku. Teď má už 7 let V6 z roku 97 a z korozí nemá problém. Pepo mu vyprávěl, že chceme jít jezdit na smyčku, on se ptal, že jestli je to nebezpečný z důvodu jízdy pomalých aut a Pepo mu řekl, že pomalý jsme my a musíme pouštět rychlejší. Rozhodl se, že pojede taky jedno kolečko, ale jak to dopadlo už se asi nikdy nedozvíme, v sobotu odpoledne zmizel bez rozloučení a už ho nikdy nikdo neviděl. Po ubytování jsme sedli do moji V6 protože oba rychle požili, aby už nemuseli řídit a jeli jsme se podívat do jedné divácké zatáčky na trénink „závoďáků“. Mezi tím byla asi hodinu pauza a po vyčerpání z jízdy jsme všichni tři na chvilku usnuli v židličkách a vzbudili jsme se až při průjezdu safety caru který za sebou vedl kolonu aut jako zahřívací kolo pro další jízdy, byla to hezká podívaná a občas bylo vidět i pár pěkných driftíků pro diváky, při spánku ale docházelo ke spalování našich bledých kůží protože sluníčko bylo ostré jak žiletka, Macros má věčné kraťasy, Pepo spálenou hlavu a já půlku tváře.

Když jsme se asi po třech hodinách vrátili do kempu už tam byli organizátoři a hned jsme dostali vytištěný program srazu a objednaná třička. Proběhlo občerstvení, přestrojení a vyrazili jsme z kempu do areálu okruhu, mrknout na suvenýry, které nás stály pomalu kalhoty a po pár projití halou a několika zbytečně vyšlapaných schodů jsme našli přechod vedle přes F1 okruh do areálu boxů kde byla vystavená všechna auta která závodila. Ukořistil jsem fotky i Omegy A DTM, která byla jen vystavená hned vedle Mercedesu a BMW z let, kdy jezdila i Calibra závody DTM. Dostali jsme se až na kus uzavřeného F1 okruhu pro VIP kluby (Ferrari, Maserati, Porsche, Alfa Romeo  atd.) Macros pohladil závodní asfalt a vydali jsme se již znaveni jízdou a dnem zpět do kempu. Něco málo jsme ugrilovali, popili a já s Macrosem kolem desáté šli spát. Pepo šel navázat kontakty do vedlejší tlupy němců a holanďanů.

V sobotu ráno nás v 8hod. vzbudili závoďáci na F1 okruhu při tréninku, takže budíček jaký jinde nezažijete. Po snídani a dopoledním plánování jaký bude den jsme vyrazili na okruh s tím, že omrknem situaci přímo u vjezdu. Nával jako loni se nekonal, takže jsme koupili karty a vyrazili na první kolo, s tím že po dojezdu se sejdem vedle na parkovišti. Každý měl stejný plán a to že pojede seznamovací kolo. Závory se zvedly a na seznamovací kolo každý zapomněl . Na okruhu bylo téměř prázdno takže se každý soustředil na jízdu, občas nás míjela skupinka eM trojek, nějaká ta 911 jinak pohoda. Na parkovišti jsme si pověděli zážitky a Pepo s časem kolem 10:40 konstatoval že letos to pod 10min nebude. Poté jsme vyrazili na hrad Nurburg ze kterého byl krásný výhled do okolí, na závodní okruh a i na jednu opalující se slečnu daleko na louce, kterou jsem si blíže prohlídli až z fotky ve foťáku, který nám ji hodně nazoomoval.

To by to nebyl Macros, aby neměl nějaké to spestření během výletu. Pokud Vám něco říká GEOCACHING, tak jsme během odpoledne v okolí okruhu hledali 3 kešky a hned první nám chvilku dala zabrat, ale nakonec jsme ji našli. Celkem jich bylo 6 ale povedlo se jich ukořistit jen 5, protože jedna byla schovaná někde v okolí boxů a tam jsme se v neděli, během závodu a bez vstupenky nedostali. Vědět to v pátek, tak jsme šli kolem během volného průchodu okruhem. Po dvou nalezených keškách jsme šli dát další kolečko na okruhu. Pepo si přitvrdil přední tlumiče a jelo se. Já jel pořád za Macrosem, protože se už bál a já taky, takže jsme jeli „pomalu“ spolu. Sraz byl opět na parkovišti a při čekání na schlazení brzd jsme šli pokořit další kešku. Mezi tím byl okruh asi na půl hodiny uzavřen kvůli nehodě a nečistotám na trati. Pak kluci vyrazili na třetí jízdu a já jsem šel koukat k závorám jaký, že to vlastně „pekáče“ tam jezdí. Docela jsem byl překvapen, že nějaký němec jezdí kolo za kolem v úplně obyčejném Fiatu Ritmo. Jinak tam byla taková ta klasika jako včechny modely od BMW většinou eM paket, všechny možný ročníky Porsche, Jaguáry, půjčený Swifty, VW Lupo GTi :-D různé modely Ferrari a další úplně běžná auta v ten víkend. Poslední kolečko jsem jel jako spolujezdec s Macrosem a Pepo díky své vychytralosti jel také 4. kolo, ale ještě měl v záloze páté díky postřehu při rozhovoru se závordědkem, který ho komandoval kvůli kameře a pak už Pepo nechtěl dát kartu ke čtečce s argumentem, že už ji jednou dával tak, aby nepřišel o další kolo. S Macrosem jsme jeli na parkoviště s tím, že na něj počkáme, protože se už blížil konec turistických jízd. Zahlédli jsme ho na konci pátého kola ale dlouho nejel, pak najednou telefon že ať přijdem ke vjezdu, že ho odstavili bokem, protože mu z motoru teče olej. Vše dobře dopadlo a mohli jsme se vrátit do kempu. Ale trápení pokračovalo. Po startu Macrosovy rakety jí nechtěl držet volnoběh, takže den byl velice plodný na závady. Večer jsme ugrilovali poslední kousky masa a plánovali nedělní dopoledne a odjezd domů.

Plán byl takový, že nejpozději v 9 ráno vyrazíme najít zbylé kešky, nakoupit suvenýry, natankovat a vyrazit. Já sice vstal před sedmou ráno, zabalil si a byl připraven, ale zbylá dvojice ještě spala. Po osmé hodině se vypotácel zmuchlaný Macros a chvilku po něm vylezl ze své Calibry i Pepo. Z kempu jsme vyrazili před desátou a zpět se vrátili kolem 12té. Takže harmonogram úplně v háji. Ještě jsme museli poladit Macrosovu Cali, protože ani po vychladnutí volnoběh nedržel. Když bylo vše hotovo, tak jsme nastartovali a vyrazili k ring pumpě a směr ČR. Cestou po dálnici jsme zjistili, jak vlastně přišli na Pepův únik oleje, protože nad 130km/h to hulilo jak blázen, takže jsme se s Macrosem střídali v jízdě těsně za ním, aby ho někdo nenaprášil německé policii. Jinak cesta byla svižná a po dolití litru oleje jsme mohli pokračovat dál. Po šesté hodině jsme překročili hranice a byli jsme skoro doma. U první benzínky jsme dotankovali, rozloučili jsme se a sice společně, ale už bez zastavení vyrazili směrem na Prahu. Já dorazil domů po půl desáté, dal jsem si večeři, horkou vanu a šel jsem spát, protože ráno jsem už musel do práce.

Takže, kdo s námi nejel může jen závidět, protože takové počasí na ringu je prostě zázrak.

Galerka od Macrose >>ZDE<<

Galerka od Pepa >>ZDE<<

Více zde...